Sedm bratří
| Sedm bratří | |
|---|---|
 | |
| Autor | Aleksis Kivi |
| Původní název | Seitsemän veljestä |
| Země | Finsko |
| Jazyk | finština |
| Vydavatel | Společnost finské literatury |
| Datum vydání | 1870 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sedm bratří (fin. Seitsemän veljestä) je jediný román finského spisovatele Aleksise Kiviho. Knižně byl vydán poprvé v r. 1870. Bývá označován za první román ve finštině.[1]
Vznik
[editovat | editovat zdroj]Ačkoli kolem poloviny 19. století byla švédskojazyčná jen přibližně 15% menšina obyvatelstva žijícího na finském území, téměř veškerý kulturní, a tedy i literární život, byl stále švédskojazyčný. Díky Snellmanovým snahám byla v roce 1863 finština zrovnoprávněna se švédštinou, postupně tedy přestávala být pouze jazykem venkova a předmětem zájmu vzdělanců a stávala se literárním jazykem.[2] Na počátku 70. let 19. století se ve Finsku začínala nově vznikající finskojazyčná poezie množstevně vyrovnávat švédskojazyčné. Finská próza ale byla nerozvinutá, na tomto poli stále dominovala švédština. Stejně jako u dalších "obrozujících" či "probouzejících" se národů i u Finů sílila potřeba založení prozaické tradice v národním jazyce.[2]
Před knižním publikováním Sedmi bratří v roce 1870 vycházel román nejprve časopisecky na pokračování, stejně jako tomu bylo u dalších finských prozaických pokusů té doby. Kivi na románu pracoval více než 20 let, během kterých ho nejméně třikrát přepsal.[3] Jazykově Kivi čerpal z finského překladu bible.[1]
Shrnutí děje
[editovat | editovat zdroj]Po osiření v relativně brzkém věku žije sedm bratří na rodinné statku Jukole poměrně divošským způsobem života. Před obtížemi spojenými s učením se číst, což je podmínkou konfirmace a tedy i možnosti se oženit, utečou do lesů. Zpočátku v divočině pokračují v nespoutaném a v zásadě pohanském způsobu života, ale postupně se začnou navracet k organizovanému zemědělskému životu a křesťanským hodnotám.
Z vlastní vůle se rozhodnou znovu se začít učit číst, postupují ale pro ně přirozenějším způsobem - jako první se číst naučí nejmladší a nejbystřejší z bratrů Eero (Éro), který potom své vědomosti předává dalším bratrům, dokud se nenaučí číst i nejstarší Juhani. Četbou se bratři seznámí i s biblí a poté se rozhodnou vrátit zpět do civilizace na rodný statek Jukolu.
Většina z bratrů se poté ožení a žije spořádaným způsobem života v duchu křesťanství a vlastenectví.
Výklad
[editovat | editovat zdroj]Nejprve byly Kiviho postavy divokých a nespoutaných bratrů vnímány pouze jako protiklad k Runebergovým houževnatým a zbožným typům hrdinů, postupně se ale výklad stával komplexnějším. Kiviho román začal být vnímán spíš jako dialog s Runebergovým odkazem, se kterým se v něčem shoduje a v něčem rozchází. Přijetí společenského řádu, které je vyvrcholením Sedmi bratří, se v podstatě shoduje s ideály Runeberga i Snellmana. Zatímco u Runeberga se jedná o danost, u Kiviho je k němu dospěno dlouhou cestou s mnoha peripetiemi.[1]
V tomto ohledu se Sedm bratří dá vykládat i jako román s kolektivním hrdinou, který představuje malý finský národ, či jako předzvěst moderního románu s rozporuplným hrdinou hledajícím svou pozici ve světě, do nějž úplně nezapadá.[1]
Přijetí
[editovat | editovat zdroj]Po prvním vydání byl román přijat rozpačitě, Kiviho antihrdinové byli v kontrastu k Runebergovým hrdinům vnímáni jako problematičtí.[1] Celkově román nebyl úplně v souladu s dobovými tendencemi k romantické idealizaci, vytýkána mu byla i přílišná explicitnost a zemitý humor. Kiviho bohatý a expresivní jazyk, který je oporou v tvorbě i současným spisovatelům,[1] byl Augustem Ahlqvistem v dobové kritice označen za pokleslý. Ahlqvist román nevnímal jako zobrazení finského národa na jeho vzestupu, podle něj ho Kivi v knize naopak pomluvil a urazil.[3]
Jako první se o románu zastal až po Kiviho smrti Johan Vilhelm Snellman.[3]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Ve stejném roce jako Sedm bratří knižně vyšel ještě román K. J. Gummera Vznešeni a poníženi, kvůli čemuž není jeho označení za první román ve finštině zcela přesné. Gummerův román je však dnes téměř zapomenut, kdežto Sedm bratří se stalo základem finské prózy a dodnes patří k nejčtenějším, nejzkoumanějším a nejcitovanějším finským románům.[1] Kivimu se podařilo položit základy pro nově vznikající finský literární žánr, realistický román, na které potom mohli navazovat spisovatelé mladší generace, mezi nimi například i Minna Canth či Juhani Aho.[4]
Po Lönnrotově Kalevale se také jedná o první finskojazyčné dílo, které v sobě spojuje prvky malé a velké tradice - v románu Sedm bratří se mísí různé styly, žánry i vrstvy jazyka.[1] Jsou kombinovány například biblické motivy a četné prvky lidové slovesnosti, romantické vnímání přírody a realistické vyobrazení života bratrů nebo prozaické pasáže s výrazně tematizovaným vypravěčem a dlouhé pasáže dialogů, které stylem promluv, strukturou i vizuálně připomínají spíš text divadelní hry. Jako celek je Sedm bratří označováno za klíčové dílo finského realismu.[3]
Překlad do češtiny
[editovat | editovat zdroj]Do češtiny byl román přeložen dvakrát, a to v letech 1940 a 1941.[5] V prvním případě, jehož autorkou je Antonie Svobodová, která nepřekládala přímo z finštiny, se však jedná spíše o převyprávění. Jsou v něm vynechané celé pasáže (hlavně dialogů), četné detaily a všechny zpěvy. Překlad Vladimíra Skaličky z roku 1941 je přesnější, úplně vynechány jsou jen některé ze zpěvů. Také jazyk tohoto překladu je svou bohatostí i konstrukcí vět bližší finskému originálu.[6]
Tyto dva překlady pracují rozdílně i s vlastními jmény. Skalička zapisuje finské dlouhé vokály způsobem užívaným v češtině, tedy např. místo původního Eero píše Éro, místo Impivaara používá zápis Impivára, přičemž čtení takto zapsaných jmen potom zůstává stejné. Oproti tomu Svobodová ponechává jména, která nemají českou podobu, v jejich finské verzi, ale jména mající i českou podobu mění - místo finského Tuomas tedy používá české Tomáš apod.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h PARENTE-ČAPKOVÁ, Viola. Aleksis Kivi. In: Humpál, M. Kadečková H. Parente-Čapková V. Moderní skandinávské literatury 1870-2000. Praha: Karolinum, 2015, s. 374-376. ISBN 9788024623955
- ↑ a b PARENTE-ČAPKOVÁ, Viola. Finská literatura. In: Humpál, M. Kadečková H. Parente-Čapková V. Moderní skandinávské literatury 1870-2000. Praha: Karolinum, 2015, s. 373. ISBN 9788024623955
- ↑ a b c d HARTLOVÁ, Dagmar, ČERNÍK, Zbyněk, ENGELBRECHT, Wilken, a kol. Slovník severských spisovatelů. Praha: Libri, 2004. ISBN 8072772600
- ↑ Seitsemän veljestä [online]. Page Version ID: 1084801780. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HALTSONEN, Sulo. Aleksis Kivi 1860-1960 : bibliografinen opas Kiven maailmaan. Helsinki : Suomalaisen kirjallisuuden seura, 1964.
- ↑ a b HORTOVÁ, Zuzana. Aleksis Kivi - Sedm bratří: Srovnání překladu Vladimíra Skaličky a překladu Antonie Svobodové [bakalářská práce]. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 2006. Dostupné online z: https://is.muni.cz/th/s5g57/BA-ZuzanaHortova.pdf.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HALTSONEN, Sulo. Aleksis Kivi 1860-1960: bibliografinen opas Kiven maailmaan. Helsinki: Suomalaisen kirjallisuuden seura, 1964.
- HARTLOVÁ, Dagmar, ČERNÍK, Zbyněk, ENGELBRECHT, Wilken, a kol. Slovník severských spisovatelů. Praha: Libri, 2004. ISBN 8072772600.
- HORTOVÁ, Zuzana. Aleksis Kivi - Sedm bratří: Srovnání překladu Vladimíra Skaličky a překladu Antonie Svobodové [bakalářská práce]. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 2006. Dostupné online z: https://is.muni.cz/th/s5g57/BA-ZuzanaHortova.pdf.
- KIVI, Aleksis. Sedm bratří. Přel. Vladimír Skalička. Praha: Fr. Topič, 1941.
- PARENTE-ČAPKOVÁ, Viola. Finská literatura. In: Humpál, M. Kadečková H. Parente-Čapková V. Moderní skandinávské literatury 1870-2000. Praha: Karolinum, 2015, s. 368-452. ISBN 9788024623955.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sedm bratří na Wikimedia Commons
